Tak nám zvolili Trumpa
Před prezidentskými volbami byly odhady, že výsledky mezi kandidáty Kamala Harrisová a Donald Trump budou těsné. Ve skutečnosti se jednalo o jednoznačné vítězství Donalda Trumpa. Vítěz voleb dokonce bodoval i ve skupinách voličů, proti kterým veřejně vystupoval. Což lze uvést, jako volební překvapení a jeden z důvodů proč vítězství bylo, tak jednoznačné. Možná nejsou Američané stále připraveni mít v čele ženu. Donald Trump je znám svým populismem a chováním nezřízené střely, již z předešlého období. Jeho nepřijetí prohry v předchozím volebním období a následky toho jsou dostatečně známé. Z toho důvodu se většina politiků v EU obávala jeho možného znovu zvolení. Tyto obavy nepramení pouze z osobnosti vítězného kandidáta, ale i z lidí, které si vybral a vybírá, jako své spolupracovníky.
Někteří z nich vstoupili do povědomí poněkud radikálnějšími projevy. Obavu z těžko předvídatelného nesdílí pouze EU, ale i Ukrajina, která je životně závislá na vojenské pomoci USA. Bez které se nedokáže agresivnímu Rusku ubránit. Případný ruský úspěch a kompletní zabrání Ukrajiny by pro EU znamenalo přímé vojenské ohrožení od Ruska. Totalitní ruský režim by tím nejen posílil, ale získal větší chuť ve své agresi pokračovat. Ostatně veřejná ruská propaganda masírující své ruské publikum, se tím ani netají, a to za potlesku místních obyvatel. Hlavní překážkou k Ruské expanzi je NATO. V minulosti budoucí americký prezident Donald Trump prohlásil, že Američané nemusí akceptovat obranu těch členů NATO, kteří si neplní své závazky a neinvestují 2 % HDP do obrany. Protože jsou prakticky černí pasažéři. Za svoji obranu nechávají účet platit Američany. Když se podíváme, kolik evropských zemí, kteří jsou členy NATO si plní své závazky, tak lze říci, že EU se ohledně své obrany nechává léta dotovat USA.
Tento stav je nefér a Donald Trump má ve svých výtkách pravdu. Vlivem války, kterou Putin v Evropě rozpoutal se sice evropští politici pomalu probouzejí, ale stále je to nedostatečné. Jak v podpoře Ukrajiny, tak ve výdaji jednotlivých států na obranu. Jednou z mála výjimek je v tomto Polsko. NATO je obranný spolek, který zaručuje společnou obranu členů, před agresorem. Nicméně s trochou nadsázky lze napsat, že bez USA se jedná, když ne o přímo prázdnou schránku, tak o ne příliš silnou záruku bezpečnosti, a to vlivem silného zanedbávání bezpečnostní politiky EU, která se téměř výhradně spoléhá na USA. Ať už sedí v Bílém domě jakýkoliv prezident, tak by EU měla být samostatná a dostatečně sebevědomá včetně své obranyschopnosti. Pokud chce být ve Světě brána vážně a chce si udržet své demokratické hodnoty, na kterých staví. Evropští politici v tomto bohužel zaspali a mají mnohé co dohánět. Je třeba si jen přát, aby to dostatečně pochopili a podle toho jednali.