Osudová chyba

Ani hodinky, byť jsou sebechytřejší nic nezmohou proti tomu, jak může člověk zapomenout. Například něco zaplatit. V době složenek to šlo podstatně hůře, pokud ji někdo nestrčil do šuplíku. Ovšem někdo si ji připíchl na dveřní nástěnku a měl ji neustále na očích, takže by zapomenout neměl. Nyní je všechno automatizováno přes bankovnictví. Jenže i tady se může něco pokazit a částka odeslána není. Dobrý věřitel pošle upomínku, zavolá, nebo dá prostě vědět. Ovšem jsou i takoví, kteří na to kašlou a hned vás šoupnou do registru dlužníků. Je také spousta lidí, kteří na upomínku nereagují a řeknou si, že zaplatí později.

Jenže většina věřitelů se s tím nemaže a přesně den po splatnosti upomínky vás nechají zapsat do registru dlužníků. To je jedno do kterého z nich, máme jich dost. Nu a vy přesto, že jste později částku zaplatili, jste tam. Nevíte o tom, ale jste. Nikdo vás na to nebude upozorňovat. A vy na takovou hloupost zapomenete. Těžko říci, které zapomenutí je osudovější, zda to první při povinnosti platit, nebo druhé u upomínky. Ostatně je to jedno. To poznáte v případě, že budete chtít nějakou půjčku, popřípadě hypotéku. Naklušete s úsměvem na rtech do banky, kam nesete různá potvrzení, která jste si prozíravě přichystali, a oni vás s podobným úsměvem doprovodí až ke dveřím kterými vás vyhodí na chodník.

Oni vám nemusí zdůvodnit proč to udělali, ale většinou vám to řeknou. Je to proto, že vám našli ten záznam. Nezkoušejte další banky, protože je to zbytečné. Ale můžete vyzkoušet hypotéku bez registru. Společnost, která ji poskytuje tam sice nahlédnout musí, dle příkazu ČNB, ale tím to pro ni končí. Pokud vás tam najdou, neberou to v potaz. Není to jejich záležitost. A vy můžete požadovanou hypotéku naprosto klidně dostat i se všemi výhodami, které tato společnost svým klientům nabízí. A rozhodně jich není málo.